Syndrom chřadnoucího štěněte

Zajímavý článek o riziku odchovu štěňat bez matky přeložený s laskavým souhlasem paní Glenis Peach, CHS Kilbourne,

Když Keeley Cath zemřela tragicky a náhle, její fenka Tip čekala štěňata. Frank se necítil na to, aby štěnata odchoval, takže Tip k nám přišla týden před očekávaným porodem. Časně ráno 1. března 2004, bez jakýchkoliv příznaků, začala mít velmi silné kontrakce, a krátce nato praskla plodová voda nazelenalé barvy. Štěně však nebylo v porodních cestách a něco bylo zřejmě špatně. Veterinář dorazil za 5 minut a do hodiny bylo na světě císařským řezem osm štěňat. Během operace se ukázalo, kde byl problém-Tip měla jedno velké štěně, pejska na jedné straně dělohy a zbývajících sedm holčiček na straně druhé. 

Na rozdíl od jejího předchozího vrhu se –díky císařskému řezu neprojevily mateřské instinkty. Hned od začátku fenka štěňata zcela zavrhla a byla na ně agresivní. Doufali jsme, že by se to mohlo vyřešit, až se plně probere z narkózy. Každopádně jsme rozhodli, že štěňata by měla dostat mlezivo, a tak jsme se snažili ji držet, zatím co se štěňata krmila. Bylo však zřejmé, že matka byla rozhodnuta štěňata zabít a nehodlala svůj názor změnit. Nakonec jsme poslali Tip domů do Warringtonu, aby se vzpamatovala ze své operace bez dalších incidentů. 

Zabránit dospělé feně s tak zuřivou snahou zabít svá mláďata není snadná záležitost a já upřímně nevím, kolik mleziva dostala mláďata od matky v rozmezí oněch 48 hodin, kdy byla u ní. Krmili jsme je z lahve a první den dodávala průmyslové mlezivo. 

Jakmile jsme odstavili Tip, mláďata byla krmena v dvouhodinových intervalech Esbilacem. Aby neměli zácpu dostávali tekutý parafin. Nejmenší štěně, Hooker/Kocábka (protože byla drobounká, ale houževnatá), měla velmi malou váhu a zemřela čtvrtý den. Ostatní mláďata přibývala na váze, ale stále jsem nebyla s přírůstkem úplně spokojená. Ve srovnání s mým vrhem narozeným vloni v říjnu a srovnáním s matkou vrhu, nárůst hmotnosti štěňat byl pomalejší. Také místa po odstranění paspárků se nehojila a zůstávaly po nich mokvající ranky.

 Devátý den začala štěňata chřadnout. Všechna ztratila na váze a přestala horlivě sát. Gremlin, druhá nejmenší fenka byla ochablá a nebyla ochotna pít vůbec. Vzala jsem Gremlin k mému veterináři, Johnu Reedovi a ten navrhl použít metodu, o které četl na internetu. 

Způsob léčení tohoto syndromu mláďat je od Anne-Marie Brannon. Anne-Marie věděla o transfúzí plazmy, která se provádí u hříbat, když hříbě chřadne kvůli nedostatku mateřských protilátek. a přesvědčilai veterináře, aby to zkusil u jejího neprospívajícího vrhu. V podstatě se odebere krev zdravého dospělého jedince, nejlépe krátce po očkování a ideálně od matky vrhu. Krev je následně odstředěna, vysrážena a je vyrobeno sérum. Toto sérum se pak aplikuje ochablému štěněti a očekává se, zda se mu vytvoří protilátky, které potřebuje. Anne-Marie a její veterinář přičítají přežití jejích štěňat transfuzi a veterinář následně použil tuto metodu s úspěchem na dalších chřadnoucích štěňatech. 

John byl ochoten zkusit transfúzi a zatelefonoval Anne-Mariininu veterináři ve Swanbridgi, aby získal přesné informace. Tip jsme očividně nemohli použít a tak jsem spěchala domů, abych použila naši Teelin jako dárce. Teelin odchovala zdravý vrh narozený předchozí říjen a právě byla po očkování. Když jsem se s ní vrátila do ordinace, John jí z krční žíly odebral 200 ml krve pomocí odsávací hadičky pro dobytek. Když zjistil, že laboratoř nemůže krev odstředit okamžitě, musel to rychle udělat sám. Jela jsem odvézt Teelin domů a obstarat štěňata, ale bohužel zatímco jsem byla v ordinaci, Gremlin zemřela. Mezitím přijel John s připraveným sérem, a aplikoval jej všem štěňatům. Z 200ml krve se nevyprodukuje dostatečné množství séra, ale každé štěně dostalo asi 1 ml. John byl schopný dostat jej do žíly všech mláďat, ale podle veterinářů ve Swanbridgi může být aplikace provedena i přes pobřišnici, pokud není možné žílu najít. Přemýšleli jsme o nasazení antibiotické profylaxe, ale Anne-Marie popsala velmi rychlou reakci, tak jsme se rozhodli odložit to o několik hodin. 

Kdybychom neviděli výsledky této léčby sami, prostě bychom nevěřili. Během několika hodin vrh, který byl netečný, schlíplý a bez chuti ke krmení se proměnil v tvorečky plné života, růžové, teplé, vrnící se, kteří dychtivě pili z láhve. Když John večer zavolal, aby zjistil jak se vše vyvíjí a shledal tak radikální změnu a tak normální štěňata, rozhodli jsme se odložit antibiotika až do rána. Ráno bylo jasné, že antibiotika nebudou nutná. Všechna štěňata přibrala na váze, byla čilá a mokvající rány po odstranění paspárků přes noc zmizely. 

Potom se štěňata už nikdy „neohlížela“ zpět. Jejich váha stoupala i nadále, a to ve stejné míře jako zdravý vrh odchovaný od Teelin. Váhy se také vyrovnávaly a menší štěňata doháněla ta větší. Bya odstavena ve 2 ½ týdnech a převedena na tuhé krmivo. Protože neměli fenu, Teelin a malá šeltie Marble mé matky byly u nich od chvíle, kdy otevřely oči a bohudík je „adoptovaly“. Když štěňata odcházela do svých nových domovů, řekla jsem majitelům, aby informovali své veterináře a pojišťovnu o transfúzi. Všechny pojišťovny to akceptovaly bez ohledu na své předpisy.

Všechna štěňátka se dobře vyvinuta fyzicky i duševně a ze všech jsou velcí deerhoundi. U jednoho ze štěnat, Big Bird, se objevilo v 9ti měsících občasné kulhání. I přes detailní vyšetření odborným veterinářem-ortopedem se na nic nepřišlo, po čase kulhání zmizelo s tím, že snad šlo pouze o namožení. Je to velká holka a byla ze štěňat největší .Další štěně chronicky svědí tlapky, testy na alergii prokázaly (podle slov jejího majitele), že je „alergická na život“. Toto štěně veterináře zajímalo, zda může alergie souviset s dřívějšími kompromisy jejího imunitního systému. Jinak všechna ostatní štěňata byla zdravá. Nejklidnější štěně, Punk, jde vždy spát tak, že cumlá roh své oblíbené deky a já si nemohu pomoci - přemýšlím, jestli tenhle pohodový zvyk nemá od doby, kdy byla chovaná na ruce.

Léčení tohoto syndromu se použilo v sedmi vrzích a jak vím, vždy se stejnými pozoruhodnými a rychlými výsledky. Bohužel mé poznatky nikde v odborných časopisech nepublikuji a to do doby, dokud nebude tato metoda běžně používána, přestože u chřadnoucích hříbat je zcela běžná. Nemáme moc co ztratit a kromě malého teoretického rizika akutního anafylaktického šoku. Jediný možný budoucí problém mě napadá, co se stane, když bude štěně s tímto sérem potřebovat krevní transfuzi. Pokud by někdo měl zájem o více informací, je velmi vítaný a kontaktujte mě, a já ráda zkontektuji jeho veterináře s mým. 

S díky Anne-Marie Brannon z RedRoar Dogue De Bordeaux a Castlestaff Staffordshire Bull Terrier, která byla na druhém konci telefonu, jejím veterinářům a Johnu Reedovi, MRCVS, který strávil celé odpoledne s něčím, o čem nikdy předtím neslyšel.

 

Překlad Olga Brandová

 

 

http://www.kilbournedeerhounds.com/FADING%20PUPPIES.htm

Czech English French German Hungarian Italian Polish Russian Spanish


Klubové akce 2017:

Bonitace: 

Klubové výstavy:
17.6.2017
Klubová výstava
se zadáváním titulu KV

Náměšť nad Oslavou

26.8.2017
Klubová výstava
Praha Džbán