Teorie kynologického Olympu

Zní to pro mě naprosto neuvěřitelně, ale je tomu zrovna 19 let, kdy jsem si v podzimní plískanici jela pro svého prvního psa. Po pár měsících coby majitel odrostlého puberťáka (mimochodem skrz naskrz prolezlého chorobami) jsem plna nadšení a elánu vstoupila do kynologického světa jako takového. 


Výstavy, cvičák, klub, uchovnění……. prostě všední pejskařská klasika. Od té doby uteklo hodně času, promlelo se spousta psích témat, získala jsem skvělé kamarády, ale také pár nepřátel, prošla úspěchy i totálními propadáky. Každopádně jsem se postupem času začala okolo sebe rozhlížet a pozorovat cvrkot. Prohrabavše se všemi fázemi svého kynologického vývoje (a za některé bych si s odstupem času s chutí nafackovala) jsem chtěla vědět, zda i ostatní „dozrávají“ stejně bolestivě jako já . A světe div se – vážně ano!! Dokonce jsem postupně za spolupráce některých kamarádů dala dohromady tzv. Teorii kynologického Olympu. Je složena ze tří základních, na sebe navazujících hlavních fází, jejichž projevy jsou u některých jedinců silnější u jiných ne tak patrné, ale do určité síly dané příznaky propuknou u každého (rozumějme u každého, kdo z vlastní vůle chce postoupit od tuctového majitele psa do vznešeně znějícího postavení kynologa). 


Fáze 1. – Vzhlížení k bohům olympským



Jste nadšení, studujete veškerou dostupnou literaturu, všichni lidé okolo psů vám připadají báječní, každá akce skvělá, váš pejsek neuvěřitelně šikovný, cvičíte pokud možno podle každého zkušebního řádu, který najdete, nadšeně objíždíte výstavy a je vám celkem jedno jakou dostanete známku a váš chovatel je bůh!!! (Případně nějaký výmluvný kolega ze cvičáku nebo sousedka, která má psa o rok déle než vy a tudíž je „neskutečně zkušená“). Svět je krásný. Kynologická internetová fóra dokáží „plnohodnotně“ zaplnit celé vaše večery ba i noci. Vždyť je tam tolik úžasných lidí, kteří poradí v každé situaci a tolik toho vědí.


Důležité poznávací znamení – nevěříte že existují další fáze, nadšeně se účastníte podpisů různých petic či dopisů (obzvláště pokud vám je jejich obsah „objektivně“ osvětlen jejich pisatelem) a jste přesvědčeni, že pejskaři jsou jedna velká rodina. Pokud snad uvěříte v další vývoj, dožadujete se, abyste byli upozorněni až se budete chovat jako Bozi. 

Fáze 2. - „Jsem Bůh !!!“



Jste nadšeni, ovšem více méně už jen sami ze sebe. Chovatelství, výcvik, výstavy – vše máte „v paži“. Máte ve všem jasno, jste v podstatě nejlepší a z neznámých důvodů si toho okolí nějak nechce všimnout. Každý rozhodčí, který nenechá vašeho psa vyhrát, je totální diletant (fakt, že z devíti výstav od různých rozhodčích máte jen jednu výbornou jasně svědčí o nízkém IQ lidí v této pozici. Že psu chybí tři zuby, je o 5 cm menší než požaduje standard a má dost neobvyklý bílý znak na uchu opravdu nepovažujete za nijak podstatné). Udílíte rady na všechny strany. Taktéž trávíte spoustu času na kynologických fórech a to v pozici radícího mesiáše bez nějž by byla většina těch „neznalých chudáčků“ naprosto v háji. Ze zásady nezdravíte chovatele, o nichž jste ještě nedávno byli přesvědčeni, že jsou dobří. Prostě staré struktury s „nahodilými úspěchy“ vám nestojí ani za uplivnutí natož pozdrav. Syndrom Boha se často začíná v plné síle projevovat po odchovu vrhu „A“, či po prvním odchovu po vašem krycím psu. Již tak v pěti měsících jejich věku je vám naprosto jasné, že se jedná o nejúspěšnější vrh za posledních 10 let, ne-li od počátku chovu. 


Důležité poznávací znamení – Jste si jisti že žádná další fáze není, protože VY jste na vrcholu. O ostatních chovatelích, majitelích a vystavovatelích rádi poskytnete zaručeně „pravdivé“ informace bez jakéhokoli náznaku subjektivity (J) komukoliv, kdo je ochoten poslouchat. Petice a jiné písemnosti nejen podepisujete, ale především sami vytváříte. Rozhodčí, vedení klubu, letití chovatelé vám naprosto jasně spadají do skupiny stupidních leč ambiciozních prosťáčků a cítíte neodolatelnou potřebu je se svými progresivními nápady nahradit. Ach, kde by bez vás kynologie byla…… 

Fáze 3. - Místo nahoře



Přežili jste fázi 2. a nevzdali to. Dorazili jste úspěšně na svůj kynologický Olymp, abyste zjistili, že nic takového není. Víte co máte doma, celkem reálně odhadujete své možnosti, hrajete si více méně na vlastním písečku. Máte stabilní přátele z oboru, zkušenosti či rady předáváte výrazně méně ochotně a jen někomu. Trpně přihlížíte, jak se po vašich zádech šplhají „perspektivní Bozi“. Děláte si to po svém a jste smířen s tím, že ne každému se vaše práce bude líbit. Nepropadáte nadšení z každého nevychovaného Punti, kterého potkáte, ale také neočekáváte, že si všichni sednou na zadek z vašich čtvernožců. Tahle fáze je konečná, byť v běhu doby prochází drobným vývojem.


Důležité poznávací znamení – Víte, že existují dvě předchozí fáze. Už nemáte to prvotní nadšení a druhotnou bezměrnou víru v sebe sama. Ve své podstatě vedete celkem nudný kynologický život. Z klidu vás vyvede občas jen nějaký hodně dotěrný pomlouvač, ale většinou vám to za větší odvetnou akci nestojí. Na fóra nechodíte, nebo jen velice zřídka, abyste se pobavili, případně trochu zdravě rozčílili. Už nikdy to nebude tak „akční“ jako dřív – ach jo.

Toliko teorie kynologického Olympu. Přeji všem, aby obzvláště středovou částí propluli s co nejmenší ztrátou kytiček ;-) . 

P.S. Pokud se domníváte, že jednotlivé stupínky proběhnete během pár týdnů pak věřte, že tenhle vývoj trvá spouuuuuuuuuuuuuuuuuuuuustu let a je to dost slušná dřina. 

Pavlína Vazdová
Převzato ze stránek CHS dobrmanů - Halit Paša Originál článku 

Czech English French German Hungarian Italian Polish Russian Spanish


Klubové akce 2017:

Bonitace: 

Klubové výstavy:
17.6.2017
Klubová výstava
se zadáváním titulu KV

Náměšť nad Oslavou

26.8.2017
Klubová výstava
Praha Džbán