Letošní „Deeření“ se tradičně uskutečnilo v oblíbeném kempu v Kamenici nad Lipou, myslím, že tento kemp milují i všichni psi, a to pro jeho prostornost a možnost velkého výběhu a procházek. Milanovi a mně se letos odjíždělo prazvláštně, poprvé jsme jeli bez našeho „maskota“ - jezevčice Dony, která nás na konci srpna opustila. Ale smutné myšlenky rázem zmizely, když jsme v kempu byli očekáváni rodinou Tylšových s Debinkou a Béďou. Nestačili jsme ani vypakovat a už se vyprávělo, hlavně o psech, jak jinak. Večer dorazila početná rodina Kohoutových a Voborníkových. Zbylým členům nedovolili pracovní rodinné nebo náhlé zdravotní okolnosti se zúčastnit. V sobotu Eva a Ivana odjely na výstavu do Českých Budějovic, kde zároveň proběhl i svod mladých. „Anička a Alvík“ tak potkali svou sestru Agátku, která doplnila výstavní a svodové řady.
Člověčí výraz Překlad a výklad, určený Vašemu deerhoundovi, k pochopení lidské řeči
Sedni ! Lehni! Výkřik nebo zaklení. Lidské bytosti bohužel klejí poměrně velmi často a je třeba to považovat u nich za zcela běžné chování. K noze ! Jedná se o zvuk bez jakéhokoliv významu, který lidské bytosti často užívají. Nejlepší je ho ignorovat, jelikož na tomto povelu lidé nijak zvlášť netrvají. Kokinko ! Jídlo! Pusť !
Složení : 550 gramů mletého masa ( můžeme použít i mleté maso pro psy), 1 prolisovaný stroužek česneku, trocha strouhanky, 3 vařené strouhané brambory, 2 vejce, trošku oleje nebo sádla na pečení
Jak je již zvykem, i v roce 2013 Czech deerhound club pořádal v září akci pro majitele a milovníky deerhoundů - oblíbené Deeření. Tentokrát však byla porušena již šestiletá tradice – setkání se nekonalo v Kamenici nad Lipou, kde byl naplánovaný termín obsazen, ale Olince se podařilo zajistit kemp v Roudné u Soběslavi. A tak, i když nás to cestou za Pelhřimovem lákalo odbočit směr Kamenice, odolali jsme a podle perfektních instrukcí dorazili v pátek odpoledne do kempu Orion v Roudné.
Zní to pro mě naprosto neuvěřitelně, ale je tomu zrovna 19 let, kdy jsem si v podzimní plískanici jela pro svého prvního psa. Po pár měsících coby majitel odrostlého puberťáka (mimochodem skrz naskrz prolezlého chorobami) jsem plna nadšení a elánu vstoupila do kynologického světa jako takového.
Tak a máme tu opět listopad a s ním i poslední coursingový závod sezóny. Tentokrát byla po dlouhé době porušena tradice a závod se nekonal na Kozlově u Chaty Maxe Švabinského s vyhlášenou svatomartinskou husičkou a celkem malým počtem psů, ale v Brně.